|
| |
|
|
Design soustavy reproduktorů
Drozd, Zdeněk ; Zvonek, Miroslav (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je analýza a návrh designu reproduktorové soustavy. Z tohoto rozsáhlého tématu se nakonec došlo k zaměření na sloupové reproduktory, s možností přídavného nebo integrovaného sub-wooferu. Ty by měly být použitelné v jakémkoli interiéru.
|
|
|
Návrh a Konstrukce reproduktorové ozvučnice transmission line
Dobiášovský, Jiří ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Balík, Miroslav (vedoucí práce)
Obsahem práce je zpracování problematiky návrhu a konstrukce ozvučnic typu transmission line. V teoretické části je nejprve zpracováno téma reproduktoru, jeho konstrukčních prvků a jejich vlivu na vlastnosti reproduktoru. Dále jsou zpracovány jendnotlivé parametry reproduktoru, matematické vztahy pro jejich určení a je definován reproduktor vhodný pro ozvučnici typu transmission line. Bakalářská práce dále rozebírá princip funkce ozvučnice typu transmission line, její výhody a nevýhody oproti ostatním druhům ozvučnic. Zároveň jsou zpracované jednnotlivé konstrukční prvky a jejich vliv na výsledné charakteristiky ozvučnice. V praktické části je s ohledem na skutečnosti uvedené v teoretické části práce vybrán vhodný reproduktor a popsán následný návrh a konstrukce variabilní ozvučnice typu transmission line, která následně může sloužit jako učební pomůcka. Součástí práce je také popsání postupů měření ozvučnic s více reproduktory či rezonátory.
|
|
|
Kompletní návrh třípásmové reprosoustavy
Jalový, Michal ; Petržela, Jiří (oponent) ; Slezák, Josef (vedoucí práce)
Tato práce popisuje kompletní návrh třípásmové reprosoustavy. V úvodu jsou rozebrány základní teoretické poznatky k pochopení problematiky návrhu reproduktorové soustavy s ohledem na fyziologii slyšení, teorii akustiky, parametry reproduktorů, typy ozvučnic a použití výhybek. Dále jsou na základě vzorců vypočítány parametry reproduktorové ozvučnice a reproduktorových výhybek pro uvedené vlastnosti reproduktorů navrhované reprosoustavy. Návrh se také opírá o konkrétní měření impedančních vlastností zvolených reproduktorů. Na závěr jsou uvedeny veškeré podklady pro praktickou realizaci reprosoustavy.
|
|
|
Kompenzace měření reproduktorů na standardní ozvučnici - přepážce
Štěpáník, Jiří ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Balík, Miroslav (vedoucí práce)
Kmitočtová charakteristika reproduktoru je jeden ze stěžejních údajů, který je potřeba znát např. při návrhu reproduktorové ozvučnice nebo reproduktorové soustavy. Kmitočtová charakteristika by měla dosahovat co nejvyšší přesnosti s minimem zkreslení. Jak takovéto charakteristiky dosáhnout popisuje norma ČSN EN 60268-5, která uvádí jako jeden ze způsobů použití standardních ozvučnic. Kromě standardní ozvučnice–přepážky mají tyto ozvučnice v normě uvedené korekční křivky pro měřené charakteristiky. To ovšem neznamená, že standardní ozvučnice-přepážka měření nezkresluje. Cílem této práce je analýza zkreslení měření způsobených touto ozvučnicí a dalšími elementy a jejich kompenzace. Práce obsahuje popis určitých částí normy ČSN EN 60268-5 se zaměřením na standardní ozvučnici-přepážku. Zejména na její konstrukci a způsoby měření reproduktorů na ní namontovaných. V rámci práce bylo provedeno několik testovacích měření. Tato měření byla provedena v bezodrazové komoře s reproduktory namontovaným na modulární standardní ozvučnici-přepážce, což je modifikace standardní ozvučnice–přepážky, která je v práci taktéž popsána. Mezi provedená měření patří měření kmitočtových charakteristik v různých vzdálenostech mikrofonu od reproduktoru při různých polohách ozvučnice v bezodrazové komoře. Z testovacích měření vyplývá, že modulární standardní ozvučnice-přepážka i bezodrazová komora způsobují zkreslení měření. V rámci dalších měření je minimalizováno zkreslení bezodrazovou komorou a také zcela odstraněno zkreslení způsobené podstavou modulární standardní ozvučnice–přepážky. V práci je následně uvedena teorie difrakcí zvuku na hranách standardní ozvučnice-přepážky a teorie rozšířené Biot-Tolstoy-Medwinovy metody modelování těchto difrakcí pomocí numerických výpočtů. Na základě těchto poznatků byla provedena v prostředí Matlab softwarová kompenzace zkreslení difrakcemi. Z výsledků kompenzace není zcela jisté, v jakém rozsahu se dá považovat za úspěšnou. Dá se spekulovat o tom, že funguje pouze na určitých kmitočtech. Je nutné ověřit funkčnost této metody kompenzace dalším testovacím měřením.
|
|
|
Zesilovač s ochranou reproduktoru
Přibyl, Libor ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Kubánek, David (vedoucí práce)
Předkládaná práce pojednává o problematice poškození reproduktoru vlivem velké výchylky membrány na nízkých kmitočtech. Základním zaměřením je návrh a konstrukce obvodu pro ochranu reproduktoru před tímto druhem poškození a následné změření jeho parametrů. Součástí práce jsou teoretické předpoklady pro optimální návrh a realizaci obvodu. V práci je obsažena kompletní konstrukce zařízení včetně napájecího zdroje a doplňkových obvodů.
|
|
|
Agreements and Disagreements between Automatic and Human Speaker Recognition
Valenta, Jakub ; Matějka, Pavel (oponent) ; Rohdin, Johan Andréas (vedoucí práce)
This thesis deals with the problem of speaker recognition. The term is defined and individual methods related to it are described. The aim of the work is to point out the agreements and disagreements between human and automatic speaker recognition. At the beginning of the thesis, theoretical knowledge from both mentioned areas are described, i.e., what aspects of human speech do people, or automatic system respectively, focus on. Then, several experiments are performed to compare these two methods. These experiments are evaluated in such a way, that it is possible to observe which tasks can be better solved by people, in order to use the knowledge to improve the function of the automated system. At the end of the thesis, such an attempt to improve the automatic system is demonstrated and tested. Testing was successful and higher evaluation accuracy could be observed. Thus, such a result can be used in other research to allow further development in the field of automatic speaker recognition.
|
|
|
Multifunction speaker with wireless connectivity
Baránek, Michal ; Kratochvíl, Tomáš (oponent) ; Kufa, Jan (vedoucí práce)
The thesis describes a multifunction system with multiple choices to transmit the audio signal to the speaker. The issue of today’s highly popular commercial portable speakers is a lack of an autonomous source of music, such as radio. This thesis aims to achieve such a multifunctional speaker that is similar to commercial portable speakers but with the possibility of playing the radio distributed via internet network. Another of the most important features of those speakers is the wireless connectivity such as Bluetooth, for streaming the audio for example from your phone to the speaker. The next significant aspects of these speakers are a simple user interface mainly in form of control buttons, good quality audio output with reasonable output power for the size of the speaker enclosure, and great battery life for several hours of listening on low or middle volume level. That’s why these features are implemented in this work of making multifunction speaker.
|
|
|
Reproduktorová skříň pro laboratorní měření impedance reproduktoru
Nevole, Tomáš ; Káňa, Ladislav (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
V této práci je řešena problematika návrhu a konstrukce univerzální modulární reproduktorové skříně- ozvučnice, která by měla sloužit pro laboratorní měření impedance širokopásmového elektromagnetického reproduktoru. Toto měření má prokázat, jak se mění elektrické parametry reproduktoru vlivem změny vlastností akustického prostředí, do nějž vyzařuje. V první části je nejprve vysvětlena potřebná teorie ke zvládnutí problému, jako způsob šíření zvukového vlnění látkovým prostředím, vlastnosti a druhy reproduktorů a jejich parametry. Zvláštní pozornost je věnována popisu konstrukce a vlastností elektromagnetického reproduktoru, který byl posléze použit. Dále jsou uvedeny potřebné vztahy pro algebraický návrh ozvučnice, jednotlivé typy ozvučnic (otevřená, uzavřená, bassreflexová) a jejich vlastnosti. V práci je také řešena otázka, zda je možné docílit potřebné těsnosti systému, pakliže bude ozvučnice modulární a nebude-li žádoucí vyrobit spíše 2 až 3 různé ozvučnice. Při návrhu jsou centrem zájmu impedanční charakteristiky, ale práce se zabývá rovněž amplitudovými kmitočtovými charakteristikami. Bohužel hodografy impedance simulační programy neumožnily vygenerovat. Po algebraických výpočtech následují výsledky simulací ozvučnic v programech Unibox 408 a WinISD 0.6 a jejich porovnání s výsledky algebraických výpočtů. V poslední části je již popsána samotná konstrukce a výsledky měření, kterých bylo dosaženo v bezodrazové komoře laboratoře elektroakustiky. Měření modulové impedanční charakteristiky bylo provedeno na volném reproduktoru a všech ozvučnicích, měření amplitudové kmitočtové charakteristiky bylo provedeno pouze na ozvučnicích. Hodografy impedance byly také změřeny. Tyto výsledky jsou porovnány s výpočty a simulacemi a vzniklé nepřesnosti jsou na závěr zdůvodněny. Součástí vyhodnocení je rovněž porovnání charakteristik udaných výrobcem a údajů naměřených v laboratoři.
|
|
|
Porovnání analýzy řečového signálu v závislosti na věku a pohlaví mluvčího
Báňa, Josef ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Atassi, Hicham (vedoucí práce)
Obsah této práce je zaměřen na analýzu věku a pohlaví. Dále pak byli zkoumány vhodnosti příznaků a vhodnost jejich použití při klasifikaci mluvčích. Je v ní pojednáno o základní teorii řečového signálu a problematice zobrazení a zpracování řeči. Je zde popsán volně dostupný program Praat, kterým se používá pro řečovou analýzu. Zaměřili jsme se na suprasegmentální příznaky řeči. Dále je zde popsána teorie příznaků které byly pro práci zvoleny. Prvním z kroků v této práci bylo získání dostatečného počtu promluv (nahráváním) od mluvčích různého věku a pohlaví. Řečový korpus je poměrně obsáhlý. Mluvčí byli rozděleni do šesti věkových skupin. Dále byly nahrávky zpracovány v programu Praat. Průměrné hodnoty byly vyneseny do tabulek a sloupcových grafů pro větší přehlednost. Dále bylo vybráno dvanáct nejvhodnějších příznaků podle kritéria kvality. S nimi poté byla provedena analýza zvolených příznaků pro automatické rozpoznávání pohlaví a věku. Příznaky byly při testování po jednom ubírány. Jako klasifikátor pro rozpoznávání byla zvolena neuronová sít. Pro práci se sítí byl zvolen Neural Network Toolbox v programu Matlab. Vytvořené sítě byly použity pro klasifikaci mluvčích na základě věku a pohlaví. Výsledky byly rozebrány v závěru práce.
|
host ::
RSS.